Vzrostlé stromy se vysazují mnoho století. Zahradní tvorba pomocí velkých sazenic je zdokumentována již ve starém Egyptě. Dnes dokážeme vysadit stromy přes deset metrů vysoké s obvodem kmene v 1m až 100 cm. Rostlina je na přesazení dlouhodobě připravována v okrasné školce, kde je až desetkrát přesazována, aby vysazením na své konečném stanoviště nebyla stresována.
Vegetační střechy jsou v městském prostředí stále častěji využívány jako estetické i ekologické zlepšení životního prostoru. Významně přispívají k dobrému hospodaření s vodou. "Druhové složení rostlin pro zelené střechy je závislé především na mocnosti střešního substrátu, sklonu střechy a její expozici a plánovaném využití. Intenzita využívání a estetické nároky se odvíjí od možnosti automatické závlahy, dostupnosti pro pravidelnou údržbu a výskytu pohledových ploch". ( Straková, M., Zakládání a péče o vybrané vegetační prvky, 2014)
Podle Strakové (2014) jsou druhově pestré porosty v zahradní architektuře ne zcela výstižně nazývány termínem "květnatá louka", což je původní, přirozený, záměrně založený nebo přísevem upravený travní porost s výrazným podílem dvouděložných bylin. Druhově pestré porosty mají několik předností. Vedle významné krajinotvorné a estetické hodnoty je to především omezení počtu sečí během vegetačního období a to na 2-3 seče. Dále již zmíněná podpora diverzity a to nejen rostlinných druhů, ale i mikroorganismů a živočišných druhů, které v těchto porostech nacházejí útočiště.
„Někdy se lze setkat s termínem „štěrkový záhon“, který je dosti zavádějící. Štěrk plní úlohu mulče, ale hlavním faktorem úspěchu je využití autoregulace. Autoregulací myslíme vzájemné pozitivní i negativní vazby mezi rostlinami a skupinami rostlin Záhon je sestaven tak, aby byla v harmonickém a funkčním poměru jednotlivá patra, tj. dlouhověké solitéry (do 10 %), střední patro (35-40%), nízké patro pokryvných peren (40-50%) a dynamiku zajišťující krátkověcí pendleři (do 10%). Výsledkem je dynamické společenstvo rostlin s efektem kvetení od brzkého jara až do pozdního léta.“ (Baroš, A.,Inspirace 2/2013)
"Štěrkový trávník je pojízdný trávník na štěrkové vrstvě o mocnosti 20 až 30 cm, jehož meziprostory jsou vyplněny zeminou a zakořeněnými travami. Prostřednictvím podkladních zpevněných vrstev opatřených travnatým povrchem mají štěrkové trávníky nejen potřebnou nosnost, ale také vsakovací schopnost, a to díky dostatečné pórovitosti a propustnosti. Pravidelné kosení se provádí na výšku 4-6 cm, nikdy však ne jednorázově vice, než je 1⁄3 čepele listu trav." (www.agrostis.cz)